Úplnou náhodou se hejtman Libereckého kraje Martin Půta přihlásil před více než rokem na facebooku v diskuzi na téma dárcovství krve k tomu, že je také dárce. Respektive jsem jej tak trochu popíchla a on se v odpovědi ohradil, že ví, o co jde, že nováčkem není. Ale pracovní povinnosti mu brání být aktivním dárcem. Nicméně popřát při předávání medailí doktora Janského do Jablonce přijel. A tam už jsme na něj byly s ředitelkou ČČK Kateřinou Havlovou dvě. Neměl úniku :-D Slíbil, že se k aktivnímu dárcovství vrátí. Největší potíž dělalo vepsat do jeho nabitého diáře celé dopoledne, aby si jej prožil v klidu a pohodě jako všichni ostatní.
V našem jabloneckém oblastním spolku jsme před lety vytvořili projekt na podporu bezpříspěvkového dárcovství krve založený na poznání, že lidé jsou rádi hraví a nechají se hýčkat. V případě darování krve jde o věc vážnou a záslužnou, ale trocha humoru neuškodí. Náš projekt se jmenuje Krvavé letadlo aneb ulov si svého prvodárce. Nejde o nic složitého, jen využití nechvalně známého systému hry letadlo pro dobrou věc. „Já vás z Jablonecka na Transfúzní oddělení do Liberce odvezu autem, doprovodím vás, ukážu step by step, jak celý odběr chodí, počkám s vámi, dám na vás pozor a po kuřecí svačině vás zase odvezu domů. Ale něco za něco… Jak pasažér mého letadla si založíte svou vlastní posádku a do svého dalšího plánovaného odběru máte čas sehnat si svého pasažéra. Uděláte mu doprovod a tak dále a tak dále, převezme štafetu a jedeme na novo,“ vysvětluji stále dokola už několik let a obrázky v selfíčkovém albu Moji milované dárci se spokojeně rozrůstají. Vzhledem k tomu, že chodím na transfúzku darovat plazmu, mají mne tam každý měsíc či častěji. Někdy se zadaří nováčci dva, někdy do neklapne a na poslední chvíli se rozhodnutý adept na bezpříspěvkové dárcovství omluví. Prioritou je zdraví, nejen jeho ale všech a příjemce obzvlášť. V jabloneckém Oblastním spolku Českého červeného kříže je získávání nových dárců můj prioritní úkol.
Po dlouhé, neutuchající a systematické komunikaci, řekla bych celoroční za mého působení v tiskovém oddělení kraje, se rozhodl opět darovat nejcennější tekutinu Martin Půta. Ve své průkazce bezpříspěvkového dárce má zapsáno už pět odběrů, ale poslední datum bylo zhruba před čtyřmi lety. První jarní pátek letošního roku má tedy zaznamenán šestý odběr a současně slíbil, že to na tu bronzovou Janského medaili určitě co nejdříve dotáhne. Má na to bratru rok. Držme mu palce a díky, že mou hozenou rukavici za Český červený kříž Jablonec nad Nisou zvedl. Prý na tom opravdu nic není, celý personál je vstřícný a každému vyjdou vstříc. Opravdu jediné, co je potřeba udělat, je rozhodnout se a přijít.
Děkujeme také za podporu, kterou hejtman Libereckého kraje Martin Půta tomuto bohulibému činění dává. Stejně tak stojí otevřeně k bezpříspěvkovému dárcovství sám úřad Libereckého kraje. Na prvním koncertě pro dárce, kdy přijel Petr Kolář zpívat do zaplněného libereckého kulturáku, jsem v předsálí potkala také řadu hrdých zaměstnanců kraje. I úředník je člověk z masa a kostí. Sluší se poděkovat, že v sociálním fondu jsou prostředky na motivaci k dárcovství. Den volna při odběru je samozřejmostí, ale vězte, že jsou bohužel stále firmy a kolektivy, kde se na dárce dívají jako na ulejváka. Kéž by nikdy sami krev nepotřebovali.
S úctou Lenka Klimentová, místopředsedkyně oblastní výkonné rady ČČK Jablonec nad Nisou, garant programu dárcovství krve